S12750N

Pařížská ulice u ústí do Staroměstského náměstí

Ústí Pařížské ulice (v letech 1940–1945 Nürnbergerstrasse) do Staroměstského náměstí bylo jedním z uzlových bodů povstání. Tato třída přímo spojuje budovu Právnické fakulty Univerzity Karlovy se Staroměstským náměstím. Právnická fakulta svoji původní funkci ztratila již po uzavření vysokých škol v listopadu 1939 a od února 1940 sloužila SS jako posádkové velitelství (Standortkommandatur). Právě odtud byl řízen boj jednotek SS o vnitřní Prahu. Pařížská ulice se stala linií směru ostřelování německých stíhačů tanků ve dnech 5. a 6. května. Němci budovu opustili 9. května 1945.Jiří Padevět, Průvodce protektorátní Prahou. Místa – události – lidé, Academia, Praha, 2013, s. 190–192.

Sudkova fotografie hledící k náměstí nezachycuje pozůstatek barikády, jak by se mohlo zdát, ale pouze stavební suť ze zničeného Schierova domu (čp. 934/I) v levé části snímku. Stavbu barikád v Pařížské totiž znemožňovala střelba od Právnické fakulty.Stanislava Rumlová, Barikády v pražském květnovém povstání, in: Staletá Praha XIX. Praha bojující, 1989, s. 57. Srov. Tomáš Jakl, Barikády a bojiště Pražského povstání, Paseka, Praha, 2014. Právě na místě rozhraní Pařížské ulice a Staroměstského náměstí 8. května večer zachytil fotograf Josef Ženíšek jedno z německých samohybných děl Sturmgeschütz III, které zde povstalci zničili již 6. května střelou z tzv. pancéřové pěsti.Dělo bylo zneškodněno 6. května a vyfotografováno dva dny poté. Srov. Tomáš Jakl, Barikády a bojiště Pražského povstání, Paseka, Praha, 2014, s. 42–43.

Pařížská třída, jejíž šířka postup německého útoku usnadnila, je výsledkem rozsáhlé pražské asanace z přelomu 19. a 20. století. Josefov, někdejší židovské ghetto, byl jednou ze čtvrtí, kde se nejvíce bouralo. Asanace zásadně proměnila urbanismus městského jádra Prahy a zlikvidovala mnohé historicky cenné stavby. Praha v tomto smyslu netvořila žádnou výjimku – podobným procesem prošla mnohá historická velkoměsta Evropy, z důvodů nejen hygienických a modernizačních, ale i reprezentativních.K asanaci blíže: Kateřina Bečková, Jiří Hrůza a kol., Asanace – zatracovaný i obdivovaný projekt obce Pražské, in: Pražská asanace. K 100. výročí vydání asanačního zákona pro Prahu, Muzeum hlavního města Prahy, Praha, 1993.