Ze Sudkova oblíbeného Hradu a Královské zahrady byla nejvíce poškozena budova Míčovny (někdy Velké Míčovny). Tato stavba, určená původně pro míčové hry, je renesanční památkou z roku 1567–1569 od dvorního architekta a stavitele Bonifáce Wolmutha. Doplnila soubor staveb Královské zahrady, například Letohrádek královny Anny, oranžerii či skleníky, vzniklých také v 16. století.
Míčovna vyhořela až v závěru pražského povstání dne 9. května 1945, kdy zde měli požár založit z Prahy unikající okupanti. Již téměř dvě století dříve (1757) byla poškozena pruským bombardováním, následkem kterého také vyhořela. Zničující požár v roce 1945 poškodil střechu, jejíž trámy se zřítily do interiéru stavby. Míčovna byla obnovena v letech 1948–1950 Pavlem Janákem za účasti Bedřicha Hacara. Restaurování a doplnění sgrafit na vnějších stěnách vedl sochař Josef Wagner, blízký Sudkův přítel, jemuž fotograf také dokumentoval vlastní tvorbu. Vedle klasických motivů se na fasádě nachází také jedna kuriozita – socialistická alegorie průmyslu se znakem pětiletky jako novotvar z doby této rekonstrukce.
Míčovna je dodnes chloubou Královské zahrady, její nynější podoba je výsledkem zatím poslední obnovy z 90. let minulého století.
