Nádrž na vodu na Florenci

Další z fotografií požární protiletecké nádrže na vodu pochází z prostoru Florence před budovou Muzea hlavního města Prahy (čp. 1554/52). Fotografie je zajímavá zejména stavbami v jejím pozadí. Vedle dominantní novorenesanční budovy muzea od Antonína Balšánka z let 1896–1898 (vlevo), která muzeu slouží dodnes, zachycuje snímek také dnes již neexistující stavbu sousední. Tato menší budova byla kavárenským pavilonem postaveným v nově zřízených městských sadech za zrušenou Poříčskou městskou bránou. Pavilon vznikl v letech 1875–1876 podle návrhu Arnošta Jenšovského a Maximiliána Wolfa. Městské muzeum bylo veřejně otevřeno na návrh Vojty Náprstka právě v tomto menším pavilonu v roce 1883. Již v roce 1891 však bylo rozhodnuto o novostavbě pro rychle rostoucí sbírky muzea. Zajímavostí je, že stavba nového muzea převzala některé prvky z pražských staveb rušených v rámci právě probíhající městské asanace.JH [Jiří Hilmera], čp. 1554/II, in: Růžena Baťková a kol., Umělecké památky Prahy. Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady, Academia, Praha, 1998, s. 650–652.

V době bojů Pražského povstání byla nová budova muzea poškozena – utrpěl především tympanon se sochou Prahy od Ladislava Šalouna.Oldřich Mahler, Po stopách květnového povstání v Praze, in: Staletá Praha XIX, Praha bojující, 1989, s. 26. Socha zničena dne 8. května byla nahrazena až v roce 1985 kopií od sochařů Miloslava Šonky a Zdeňka Preclíka.http://www.revuekamen.cz/saloun.htm (vyhledáno 19. 6. 2017). Původní budova muzea, menší kavárenský pavilon, byl v roce 1974 zbourán a parcela uvolněna pro stavbu severojižní magistrály.Pavla Státníková, „Muzeum hlavního města Prahy slaví 120. výročí otevření první expozice pro veřejnost“, in: Věstník Klubu za Starou Prahu, 3/2003, citováno dle: http://stary-web.zastarouprahu.cz/ruzne/muzeum-120.htm (vyhledáno 14. 6. 2017).