Palackého most se sousošími „Lumír a Píseň“ a „Přemysl a Libuše“
Kamenný most se sedmi oblouky, zvaný původně Podskalský a v letech 1940–1945 Mozartův, byl postaven v letech 1876–1878 podle projektu Bedřicha Münzbergera a Josefa Reitera. Dne 14. února 1945 byl při náletu USAAF zasažen poslední mostní oblouk na novoměstské straně. Zároveň s ním byla poškozena také dvě sousoší s náměty ze starých českých pověstí od sochaře Josefa Václava Myslbeka – Lumír a Píseň (1888) a Přemysl a Libuše (1982).
Josef Sudek novoměstskou stranu mostu fotografoval až po odklizení sutin, kdy už byl most opět využíván chodci. Muselo se tak stát někdy v průběhu roku 1945, protože se jedna z variant snímků objevila v Pražském kalendáři 1946, vydaném na konci předchozího roku.
Při poválečných opravách v letech 1950–1951 byl most rozšířen přibližně o 3 metry. V současnosti je Palackého most třetím nejstarším dochovaným pražským mostem a v pořadí šestým po směru toku Vltavy. Zrestaurovaná Myslbekova sousoší jsou společně se dvěma dalšími sochařovými díly, vytvořenými původně pro Palackého most – Zábojem a Slavojem (1895) a Ctiradem a Šárkou (1897) – umístěna v parku na pražském Vyšehradě.