S12604N
S12789N
S12533N
S12683N

Staroměstská radnice

Symbolem Květnového povstání v Praze se stalo poničení Staroměstské radnice. Radnice byla zřízena listinou krále Jana Lucemburského v roce 1338, jakožto dům správní a soudní Starého Města pražskéhoVáclav Vojtíšek, Pohroma Staroměstské radnice. In: Bohumil Hypšman, Sto let Staroměstského rynku a radnice, Pražské nakladatelství Václava Poláčka, Praha, 1946, díl I, s. 19., v již stojícím gotickém domě Volflina od Kamene. Postupně se rozrostla o sousední domy. Ty na severní straně od věže byly v 19. století zbořeny a nahrazeny novogotickou stavbou podle plánů Petra Nobileho a Pavla Sprengera, dokončenou v roce 1848.K dějinám radnice např.: KB (ZV) [Klára Benešovská (Zuzana Všetečková)], čp. 1/I, in: Pavel Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov, Academia, Praha, 1996, s. 136–150; Karel Kibic, Staroměstská radnice v Praze, in: Staletá Praha V, Orbis, Praha, 1971, s. 33–63; Jiřina Hořejší – Petr Heřman, PRAGA CAPUT REGNI. Glosy ke kulturní historii Staroměstské radnice, in: Staletá Praha XIX. Praha bojující, 1989, s. 33–53. V listopadu 1941 radnici i úřad magistrátu převzala správa Protektorátu Čechy a Morava.

Během Pražského povstání se radnice dostala do rukou povstalců 5. května 1945. Dopoledne čeští úředníci oznámili, že přebírají správu města, a čeští policisté společně s příslušníky městské stráže začali s odzbrojováním německého personálu.Stanislav Kokoška, Praha v květnu 1945. Historie jednoho povstání. Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 2005, s. 121. Radnice se stala jedním z ohnisek protifašistického odboje a patřila proto mezi hlavní cíle německých bojových jednotek. Již 5. května probíhalo ostřelování radniční budovy a boje o oblast Staroměstského náměstí pokračovaly i v dalších dvou dnech. Ostřelování ze samohybných děl dělostřeleckých baterií umístěných na Letné způsobilo v poslední den povstání devastující požár radnice, který byl uhašen až 9. května.„Když bylo již pro Němce vše ztraceno, dovršili svou zločinnou nenávist k české Praze zažehnutím radnice a vyvoláním požáru v jejím zkomoleném těle, jemuž padly za oběť uměleckohistoricky cenné interiéry radniční a s nimi veliká část městského archivu a celá archivní knihovna.“ Antonín Matějček, Umělecké ztráty Prahy ve dnech 5. až 8. května 1945, in: Pražská květnová revoluce 1945, Hlavní město Praha, Praha, 1946, s. 77. K požáru také: Oldřich Mahler, Po stopách květnového povstání v Praze, in: Staletá Praha XIX. Praha bojující, 1989, s. 18–19; Václav Vojtíšek, Pohroma Staroměstské radnice, in: Bohumil Hypšman, Sto let Staroměstského rynku a radnice, Pražské nakladatelství Václava Poláčka, Praha, 1946, díl I, s. 28. K německému leteckému bombardování v průběhu povstání také: Michal Plavec – Filip Vojtášek, Bomby na Květnou neděli. Letecká válka nad Prahou a okolím v březnu až květnu 1945, Svět křídel, Cheb, 2012, s. 281–293; Josef Voříšek, Praha 1945: očima fotografa, Svět křídel, Cheb, 2013, s. 57. K požáru také Oldřich Mahler, Po stopách květnového povstání v Praze, in: Staletá Praha XIX. Praha bojující, 1989 s. 18–19. V bojích o radniční budovy padlo celkem 19 povstalců.Jiří Padevět, Průvodce protektorátní Prahou. Místa – události – lidé, Academia, Praha, 2013, s. 261.

Požáru podlehla také část městského archivu – důležitého zdroje pramenů k pražské historii a památkám. Ten byl umístěn z velké části v přízemí novogotického radničního komplexu a patřil k němu i fotografický ateliér v 1. patře.Srov. http://www.ahmp.cz/povstani/ (vyhledáno 19. 6. 2017). Ztráta archivních dokumentů byla z hlediska pražských dějin krutou daní bojů v závěru války.Srov. Václav Vojtíšek, Archiv hlavního města Prahy. O jeho vývoji, sbírkách a významu, Melantrich, Praha, 1933; Václav Vojtíšek, Pohroma Staroměstské radnice, in: Bohumil Hypšman, Sto let Staroměstského rynku a radnice, Pražské nakladatelství Václava Poláčka, Praha, 1946, díl I, s. 32 (jmenuje zde konkrétní výčet ztrát archivu): „I nejbezpečnější železná skříň, zasazená do zdi věže, měla v sobě po otevření prach a popel.“ Vojtíšek, angažovaný archivář, který se zasloužil o množství důležitých publikací i k dějinám samotné radnice, označil ztráty archivu za nenahraditelné. V rámci novogotického křídla v radnici vyhořela také Kotěrova pracovna primátora. Srov. také Oldřich Mahler, Po stopách květnového povstání v Praze, in: Staletá Praha XIX. Praha bojující, 1989 s. 18–19. Historik a archivář Václav Vojtíšek v roce 1946 ztrátu popsal takto: „Staroměstská radnice povstane z trosek českou prací a českým nadšením a půjdou jí nové slavné děje, avšak městský archiv ponese strašlivou ránu, která se nezacelí, a na kterou budou žalovati pokolení po pokoleních.“ Václav Vojtíšek, Pohroma Staroměstské radnice, in: Bohumil Hypšman, Sto let Staroměstského rynku a radnice, Pražské nakladatelství Václava Poláčka, Praha, 1946, díl I, s. 34.

Proluka po novogotickém křídle severně za dnešní radnicí, jehož torzo bylo strženo v roce 1948, je tak dosud výmluvným svědkem válečných ztrát. Pokusy o dostavbu radnice dokumentují soutěže z let 1946, 1965, 1967 a 1987.Rostislav Švácha, Období po druhé světové válce, in: Pavel Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov, Academia, Praha, 1996, s. 47: „… místo až dosud zůstalo zející ranou v jedinečném gotickém půdorysu vnitřní Prahy“. Po poslední soutěži bylo radnici věnováno celé páté číslo časopisu Umění v roce 1988. Architekt Milan Pavlík publikoval text analyzující historický stav radnice, kterou v roce 1991 považuje za „torzo“ čekající na dostavbu: Milan Pavlík, Obnova historické budovy Staroměstské radnice, in: Staletá Praha. Královská cesta, roč. XXI, 1991, s. 163–175. I když se místo dosud nepodařilo zaplnit novou architekturou, téma dostavby je stále součástí diskuzí nejen na magistrátu.Diskuze k poslední soutěži probíhala ještě v roce 2004: viz Kateřina Bečková, „Dostavba Staroměstské radnice čeká na nové koncertní provedení. Rozhovor s architekty Františkem Kašičkou a Milanem Pavlíkem“, in: Zprávy památkové péče, roč. 64, č. 5, 2004, s. 398–400. Časopis týden v roce 2008 vyhlásil čtenářskou anketu "Jak dostavět Staroměstskou radnici": https://www.tyden.cz/rubriky/domaci/13-28_59321.html (vyhledáno 11. 7. 2017). V roce 2010 se otázkám soutěží věnovala Regina Loukotová v příspěvku „Dům, který nebyl již nikdy znovu postaven (Role veřejnosti v osmi architektonických soutěžích na dostavbu Staroměstské radnice v Praze)“ na konferenci Křižovatky architektury. V roce 2011 proběhla nová studentská soutěž na dostavbu radnice v rámci workshopu Gočár se dívá, Rojkind tě povede s mexickým architektem Michelem Rojkindem (např. https://zpravy.aktualne.cz/domaci/staromestska-radnice-architektura-soutez-praha/r~i:gallery:18196/, vyhledáno 11. 7. 2017). V současnosti (2017) se s dostavbou radnice spíše nepočítá – jedním z důvodů je chybějící funkce, kterou by taková stavba měla naplnit (za konzultaci děkuji Rostislavu Šváchovi).

Josef Sudek symbol Prahy i Pražského povstání zpodobnil na velkém počtu záběrů, které umožňují udělat si podrobnou představu o jedné z posledních materiálních obětí druhé světové války.