Metoda a popis zpracování mapy

Předložená mapa je prvním stupněm odborného zpracování časově a tematicky omezeného konvolutu 378 negativů Josefa Sudka z pozůstalosti tohoto fotografa, identifikovaných ve fototéce Ústavu dějin umění AV ČR, v. v. i. Vedle právě prohlížené digitální webové aplikace, obsahující podrobné popisy snímaných lokalit, vznikla také zjednodušená papírová mapa (pdf), koncipovaná jako návrh tří spojitých procházek fotografovanými místy. Ta prostřednictvím QR kódů odkazuje na rozšířený webový obsah i funkce mapy, jež je možné v terénu načíst přímo pomocí chytrého telefonu či tabletu s přístupem na internet. Webová aplikace umožní využít například funkci GPS navigace ke zvolenému místu, kde bude možné srovnání s jeho současným stavem. Díky zvětšenému mapovému výřezu je tištěná mapa zároveň vhodná i pro klasickou navigaci v terénu bez použití digitální technologie.

Hlavní metodou odborného zpracování specializované mapy byla uměleckohistorická a topografická analýza. Místa na fotografiích byla nejdříve lokalizována, následně datována a přiřazena k historické události. K poznání zobrazených objektů, jejich dějin i role ve válečných událostech byly využity primární prameny i sekundární literatura. Pokud to bylo možné, byly zjištěné údaje doplněny o vztah Josefa Sudka k danému místu či výtvarnou anebo technickou analýzou fotografie. Všechny informace se zobrazí po rozkliknutí bodu v digitální Mapě nebo názvu místa v textovém seznamu Míst. Zdroje informací jsou uvedeny v rámci textů v poznámkách pod čarou a shrnuty v Seznamu použité literatury. Informativní hodnota každého snímku byla popsána i klíčovými kategoriemi, které umožňují prohlížet si mapu s ohledem na zvolené historické téma (např. skupina míst poničených únorovým náletem, vyfotografované nádrže na vodu, interiéry památek apod. – viz Filtry). Předložená mapa je syntézou určitých historických událostí a památek Prahy dotčených druhou světovou válkou, které je možné dále studovat nebo rozvíjet jednotlivě.

Součástí odborného řešení mapy je také fotografické zpracování reprodukovaných snímků. Mapa odráží metodu zvolenou pro všechny výstupy projektu, jehož je součástí. Vzhledem k práci s fotografickými negativy byla zvolena jednotná digitalizace těchto negativů formou jejich přefotografování (speciálně vyvinutou metodou, maximálně šetrnou k originálům a také časově efektivnější). Snímky byly následně digitálně konvertovány do pozitivu a upraveny pro zveřejnění. Retuše negativů odstranily pouze recentní chyby digitalizace (nečistoty, prach apod.), originální chyby na negativech nebo jejich degradace naopak zůstaly přiznané. Tonalita fotografií byla ovlivněna pouze minimálně – v případě příliš přeexponovaného nebo podexponovaného snímku je toto v prezentovaném obrazu patrné. V případě existence autorského Sudkova pozitivu se mu tonální úprava negativu přizpůsobila. Prezentované digitální kopie negativů se od pojetí Josefa Sudka mohou výrazně lišit (je možné, že některé negativy by ani nebyly Sudkem vybrány pro vyvolání, anebo by byly v černé komoře podstatně pozměněny). Hodnota těchto negativů, o níž se také opřelo kritérium jejich výběru pro mapu, je tak především historická a informativní: zahrnuje obraz důležitých a dnes již nezřetelných dějin zobrazených památek, zároveň však také objektů a míst, které si Sudek k zachycení vybral. Zpracování negativů tak umožňuje přesněji poznat topografii pohybu fotografa válkou poničeným městem a sledovat podrobně jeho metodu práce – volbu výřezu, úhlu pohledu, ale i počasí či denní doby.

Sudkovými snímky ilustrovaná mapa není vyčerpávajícím přehledem válečných ztrát města Prahy z období druhé světové války. Zobrazuje pouze některé z nich, včetně části preventivních válečných opatření. Soubor bude dále hlouběji představen v roce 2018 na putovní výstavě a v jejím doprovodném odborném katalogu, kde bude dále rozvinut výzkum souboru, např. z hlediska dějin a teorie fotografie, Poláčkovy zakázky pro Pražský kalendář 1946 i Sudkových metod v kontextu dalších fotografů válečné Prahy.