Karlovo náměstí bylo po založení Nového Města pražského v roce 1348 určeno za centrum jeho jižní části. Původně neslo název Tržiště velké, rynk Novoměstský nebo rynk Hořejšího města, od poloviny 15. století do roku 1848 Dobytčí trh, od roku 1848 se jmenuje Karlovo náměstí (po zakladateli Nového Města Karlu IV.). Jeho současný vzhled určily sady, založené v roce 1866 a do dnešní podoby upravené podle projektu zahradního architekta Františka Thomayera v roce 1884.
Za války byla v severní části náměstí vybudována protipožární nádrž, která byla součástí preventivních opatření proti očekávanému bombardování. Hlavní město bylo důležitým komunikačním i průmyslovým uzlem (sídlila zde řada zbrojních závodů), přesto se mu až do konce roku 1944 nálety vyhýbaly. Přestože Pražené veškerá preventivní opatření považovali za zbytečná, německé úřady přípravu nezanedbávaly. Kromě bednění, krytů a preventivních staveb proto bylo v Praze vyhloubeno 67 protipožárních nádrží, které mnohdy poškodily historická náměstí a parky. Takové nádrže bylo kromě Karlova náměstí možné nalézt např. na Staroměstském, Malostranském, Hradčanském a Betlémském náměstí, na náměstí Míru, v Sadech Svatopluka Čecha, ve Františkánské a Loretánské zahradě, před Muzeem hlavního města Prahy či v dolní části vrchu Vítkova u dnešního Armádního muzea. Některé z nádrží byly po válce zasypány, jiné přeměněny na parková jezírka.
Josef Sudek při fotografování Prahy věnoval pozornost několika nádržím v historickém jádru Prahy. Nádrž v severní části Karlova náměstí zachytil s jeho dominantou, Novoměstskou radnicí, která vznikla v letech 1377–1398 jako správní centrum Nového Města. Její současná podoba pochází z roku 1905 a je dílem architektů Kamila Hilberta a Antonína Wiehla.
Perex
Karlovo náměstí, Praha 2