Kamenný most se sedmi oblouky, zvaný původně Podskalský a v letech 1940–1945 Mozartův, byl postaven v letech 1876–1878 podle projektu Bedřicha Münzbergera a Josefa Reitera. Dne 14. února 1945 byl při náletu USAAF zasažen poslední mostní oblouk na novoměstské straně. Zároveň s ním byla poškozena také dvě sousoší s náměty ze starých českých pověstí od sochaře Josefa Václava Myslbeka – Lumír a Píseň (1888) a Přemysl a Libuše (1982).„ (…) nejtěžší umělecká ztráta je zničení sousoší Lumíra a Přemysla s Libuší na mostě Palackého od J. V. Myslbeka.“ Zdeněk Wirth – Josef Sudek, Pražský kalendář 1946. Kulturní ztráty Prahy 1939–1945, Nakladatelství V. Poláčka, Praha, 1945, nepag. Postava Lumíra pochází z Rukopisu královédvorského, literárního padělku z doby národního obrození, vydávaného za dokument české slovesnosti 13. století. Více např. Jiří Opelík, Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, P-Ř. Academia, Praha, 2000, s. 1329–1337. Přepis Rukopisu je dostupný online: http://www.rukopisy-rkz.cz/rkz/text/rkztxt.htm (vyhledáno 16. 6. 2017). Pamětníci bombardování vzpomínají na to, že „lidé z něho [z Palackého mostu] i z Jiráskova byli tlakem vzduchu smeteni do Vltavy.“ Deník Františky Berkové, citováno in: Michal Plavec, Strach nás ochromil. Tragický nálet na Prahu 14. února 1945 v souvislostech, Cheb 2012, s. 142.

Josef Sudek novoměstskou stranu mostu fotografoval až po odklizení sutin, kdy už byl most opět využíván chodci. Muselo se tak stát někdy v průběhu roku 1945, protože se jedna z variant snímků objevila v Pražském kalendáři 1946, vydaném na konci předchozího roku.Zdeněk Wirth – Josef Sudek, Pražský kalendář 1946. Kulturní ztráty Prahy 1939–1945, Nakladatelství V. Poláčka, Praha, 1945, nepag. Sudkův objektiv přitom směřoval na východ tak, aby se do záběru dostal také Emauzský klášter, který při únorovém bombardování utrpěl rovněž citelné ztráty. Samostatnou pozornost věnoval také poničeným sousoším Lumíra a Písně a Přemysla s Libuší (detailní snímky obou byly rovněž publikovány v Pražském kalendáři 1946).

Při poválečných opravách v letech 1950–1951 byl most rozšířen přibližně o 3 metry. V současnosti je Palackého most třetím nejstarším dochovaným pražským mostem a v pořadí šestým po směru toku Vltavy. Zrestaurovaná Myslbekova sousoší jsou společně se dvěma dalšími sochařovými díly, vytvořenými původně pro Palackého most – Zábojem a Slavojem (1895) a Ctiradem a Šárkou (1897) – umístěna v parku na pražském Vyšehradě.

Color
purple
Perex
Palackého most, Praha 2