Historické jádro radnice tvoří gotická věž přistavěná k někdejšímu Volflinovu domu zřejmě v roce 1364, kdy se stala novou dominantou náměstí. K věži se od východu pojí radniční kaple Panny Marie a patronů země české, která byla vysvěcena v roce 1381 a opatřena výstavním arkýřem směrem do náměstí. Kaple patří k tzv. václavským památkám, jak ukazují heraldické odznaky Václava IV. použité v její výzdobě – točenice a ledňáčci. Za vlády Vladislava Jagelonského byla kaple přestavěna a v roce 1481 znovu vysvěcena.Jiřina Hořejší – Petr Heřman, PRAGA CAPUT REGNI.

Ze Sudkova oblíbeného Hradu a Královské zahrady byla nejvíce poškozena budova Míčovny (někdy Velké Míčovny). Tato stavba, určená původně pro míčové hry, je renesanční památkou z roku 1567–1569 od dvorního architekta a stavitele Bonifáce Wolmutha.PV (VV, MS) [Pavel Vlček (Václav Vančura, Markéta Svobodová)], Královská zahrada (c. k. dvorní zahrada), in: Pavel Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany, Academia, Praha, 2000, s.

Více ZDE.

V epicentru pražského povstání se ocitla také budova Národního muzea, stojící poblíž terče budov Českého rozhlasu. Sbírky muzea byly naštěstí včas přestěhovány na venkov, ztráty ale utrpěla samotná budova. Novorenesanční monumentální stavba Josefa Schulze z let 1885–1890 byla poškozena leteckou pumou Luftwaffe dne 7. května odpoledne.

Dne 5. května 1945 večer vydal velitel zbraní SS Carl Friedrich von Pückler-Burghaus rozkaz, kterým nařídil použití německých vzdušných sil proti pražským povstalcům.Srov. Michal Plavec – Filip Vojtášek, Bomby na Květnou neděli. Letecká válka nad Prahou a okolím v březnu až květnu 1945, Svět křídel, Cheb, 2012, s. 281–293. Zahájeno bylo následujícího dne a mezi hlavní cíle patřila budova rozhlasu na Vinohradské třídě, oblast Václavského náměstí a historické jádro pravobřežní Prahy. Použity měly být trhavé a zápalné pumy. Následující den 7.

„Barikády! Kolik hrdinství, kolik statečnosti, sebeobětování a bratrské svornosti vyrostlo a zrodilo se na těchto nezvyklých stavbách!“ Ladislav Matěj Pařízek, A lid povstal, Aventinum, Praha, 1945. Cit. podle: Tomáš Jakl, Barikády a bojiště Pražského povstání, Paseka, Praha, 2014, s. 17, 19.

Dům U Kindlů Název dle označení místa na fotografií Antonína Alexandra z Památkového sboru (AHMP, Sbírka fotografií, sign. A 17007). aneb dům U Zlatého supa (či U Supa) na parcele mezi Celetnou ulicí a Ovocným trhem je stavbou s počátky ve 13. století, jež se postupně proměňovala. Rozsáhlou přestavbu navrhl v roce 1804 známý pražský stavitel Karel Schmidt pro nového majitele Prokopa Gindla, majitele manufaktury na bižuterii. Budova byla zvýšena o dvě poschodí a opatřena novými fasádami.

Dům U Bílého páva v Celetné ulici poblíž Staroměstského náměstí byl silně poškozen v rámci cílených útoků na oblast Staroměstského náměstí a jeho bezprostředního okolí v době Pražského povstání. Narušen byl také sousední dům U Supa (čp. 563/I). Z domu U Bílého páva zbyla pouze pozdně barokní fasáda, která je výsledkem přestavby celého objektu po roce 1750. Dům stojící na místě až třech středověkých domů byl znovu vystavěn v roce 1949.RB [Růžena Baťková], čp. 557/I, in: Pavel Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov, Academia, Praha, 1996, s.

Josef Sudek zachytil z tzv. Rychtrova (Martinického) domu především klasicistní portikus z roku 1798 od Johanna Ludwiga Krannera, poškozený během Pražského povstání. Rychtrův dům vznikl spojením několika starších, původně středověkých domů v 18. století a dodnes se dochoval v rokokové úpravě ze 3. čtvrtiny 18. století. Současný stav domu je výsledkem úprav Milana Pavlíka pro předsednictvo vlády a První pražskou banku z 80–90. let 20. století.MP (PV, ZD) [Marie Platovská (Pavel Vlček, Zdeněk Dragoun)], 459/I, in: Pavel Vlček a kol., Umělecké památky Prahy.

Josef Sudek vyfotografoval také újmu na východní apsidě kostela sv. Mikuláše, patrné od Pařížské ulice. Tento kostel, původně zakrytý okolní zástavbou, byl v pohledu od náměstí postupně odhalen – nejdříve zbořením Krennova domu mezi kostelem a radnicí v rámci asanace (1901) a dále pak po snesení novogotického křídla radnice v roce 1948.Např. viz Kateřina Bečková, Zmizelá Praha. Staré město, Paseka, Praha–Litomyšl, 2005, s. 42–47. Dnes je tak původně hlavní jižní fasáda kostela otevřená do náměstí, i když pro takový pohled nebyl kostel nikdy zamýšlen.