Dům na rohu Staroměstského náměstí a Pařížské ulice naproti kostelu sv. Mikuláše, známý jako Schierův dům, byl postaven v letech 1896–1897. Na jeho místě až do přelomu 19. a 20. století stály barokní dům s fasádou dientzenhoferovského typu (dřívější čp. 934/I) a palác hejtmana Starého města Rudolfa z Lisova (Lissau), který v letech 1704–1705 postavil Jan Santini-Aichl. Obě stavby patřily mezi první oběti staroměstské asanace. Na parcele byla v roce 1895 započata stavba nájemného domu komorního rady Franze Schiera, dílo stavitele Otakara Materny podle návrhu architekta Rudolfa Kříženeckého za použití dekorativních motivů z původních domů.
V průběhu Pražského povstání bylo v domě narušeno především nejvyšší 4. patro a nárožní vížka. Ta byla později snesena, podobně jako velký štít s motivem Štěstěny směřující do Staroměstského náměstí, a dům byl o patro snížen ve snaze zdůraznit sousední chrám. V letech 1946–1949 jej zrekonstruovali arch. Jaroslav Stránský a Karel Storch (obnovu řídil architekt Bohumil Hübschman).