Klášter benediktinů Na Slovanech s kostelem P. Marie, sv. Jeronýma, Cyrila a Metoděje, Vojtěcha a Prokopa byl založen v roce 1347 a vysvěcen roku 1372. Jednalo se o jedno z nejzávažnějších klášterních založení Karla IV. Byl zamýšlen jako obnovené centrum slovanské církevní vzdělanosti, navazoval na domácí tradici a šířil věrouku ve slovanském jazyce mezi okolní české obyvatelstvo. V klášterním ambitu se nachází rozsáhlý a jedinečný cyklus nástěnných maleb, tzv. Emauzský cyklus, pravděpodobně z 60. a 70. let 14. století.Srov.
Oblast Palackého náměstí a jeho okolí na východním předmostí Palackého mostu patřila k nejvíce postiženým mylným bombardováním americké 8. letecké armády 14. února 1945. Josef Sudek náměstí nepřímo zachytil na snímcích Palackého mostu, jeho okolí se věnoval zejména na velkém konvolutu fotografií nedalekého kláštera Na Slovanech, známého jako Emauzy. Na jednom snímku však zachytil rovněž samotné náměstí se zničeným obytným domem na nároží ulic Gorazdovy a Na Moráni (Na Moráni 3, čp. 360/II). Dům se secesními prvky byl podle návrhu Bedřicha Münzbergera postaven v roce 1895.
Kamenný most se sedmi oblouky, zvaný původně Podskalský a v letech 1940–1945 Mozartův, byl postaven v letech 1876–1878 podle projektu Bedřicha Münzbergera a Josefa Reitera. Dne 14. února 1945 byl při náletu USAAF zasažen poslední mostní oblouk na novoměstské straně. Zároveň s ním byla poškozena také dvě sousoší s náměty ze starých českých pověstí od sochaře Josefa Václava Myslbeka – Lumír a Píseň (1888) a Přemysl a Libuše (1982).„ (…) nejtěžší umělecká ztráta je zničení sousoší Lumíra a Přemysla s Libuší na mostě Palackého od J. V.
V epicentru pražského povstání se ocitla také budova Národního muzea, stojící poblíž terče budov Českého rozhlasu. Sbírky muzea byly naštěstí včas přestěhovány na venkov, ztráty ale utrpěla samotná budova. Novorenesanční monumentální stavba Josefa Schulze z let 1885–1890 byla poškozena leteckou pumou Luftwaffe dne 7. května odpoledne.
Dne 5. května 1945 večer vydal velitel zbraní SS Carl Friedrich von Pückler-Burghaus rozkaz, kterým nařídil použití německých vzdušných sil proti pražským povstalcům.Srov. Michal Plavec – Filip Vojtášek, Bomby na Květnou neděli. Letecká válka nad Prahou a okolím v březnu až květnu 1945, Svět křídel, Cheb, 2012, s. 281–293. Zahájeno bylo následujícího dne a mezi hlavní cíle patřila budova rozhlasu na Vinohradské třídě, oblast Václavského náměstí a historické jádro pravobřežní Prahy. Použity měly být trhavé a zápalné pumy. Následující den 7.
Dům U Kindlů Název dle označení místa na fotografií Antonína Alexandra z Památkového sboru (AHMP, Sbírka fotografií, sign. A 17007). aneb dům U Zlatého supa (či U Supa) na parcele mezi Celetnou ulicí a Ovocným trhem je stavbou s počátky ve 13. století, jež se postupně proměňovala. Rozsáhlou přestavbu navrhl v roce 1804 známý pražský stavitel Karel Schmidt pro nového majitele Prokopa Gindla, majitele manufaktury na bižuterii. Budova byla zvýšena o dvě poschodí a opatřena novými fasádami.
Dům U Bílého páva v Celetné ulici poblíž Staroměstského náměstí byl silně poškozen v rámci cílených útoků na oblast Staroměstského náměstí a jeho bezprostředního okolí v době Pražského povstání. Narušen byl také sousední dům U Supa (čp. 563/I). Z domu U Bílého páva zbyla pouze pozdně barokní fasáda, která je výsledkem přestavby celého objektu po roce 1750. Dům stojící na místě až třech středověkých domů byl znovu vystavěn v roce 1949.RB [Růžena Baťková], čp. 557/I, in: Pavel Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov, Academia, Praha, 1996, s.
Josef Sudek zachytil z tzv. Rychtrova (Martinického) domu především klasicistní portikus z roku 1798 od Johanna Ludwiga Krannera, poškozený během Pražského povstání. Rychtrův dům vznikl spojením několika starších, původně středověkých domů v 18. století a dodnes se dochoval v rokokové úpravě ze 3. čtvrtiny 18. století. Současný stav domu je výsledkem úprav Milana Pavlíka pro předsednictvo vlády a První pražskou banku z 80–90. let 20. století.MP (PV, ZD) [Marie Platovská (Pavel Vlček, Zdeněk Dragoun)], 459/I, in: Pavel Vlček a kol., Umělecké památky Prahy.